Pretoriánský příběh:
Pretoriánský příběh
Kdysi v temných
časech kdy bylo Slunce zahaleno do temné róby Dark Elfa se udál tajemný příběh
Pretoriánů.
Toho dne bylo obzvlášť temno a lidé se veselili v krčmě U Kulhavce kde mohli na
chvilku díky opojnému alkoholu zapomenout na ty těžké časy, ale v tom do hospody z nenadání vejdou
tři postavy. Všechny tři jsou oděné do černého. Vesničané zmlknou, jen hospodský naznačí, že to jsou
ti, co se o nich mluvilo.
Všichni tři jsou elfové, je na nich vidět lehké pokroucení rysů. První
z nich je zahalen do temné kápě, že mu není ani vidět do obličeje, opírá se o hůl a na rameni má
havrana. Za ním se ocitá jeho očividný přítel a rádce, který vypadá, tak trochu jako mág. Třetí
vchází elf oděný trochu praktičtěji a ozbrojen více než jen holí. Elf s havranem na rameni se pomalu
přiblížil k hospodskému, vypadalo to, že se již hodně dlouho znali a tak se dali do řeči.
V tom
hospodoský oznámil, že zavírá a vesničané museli opustit jeho krčmu, potom usadil své hosty a
přinesl jim pintu toho nejlepšího severského piva co měl. Svým přátelům sdělil, že ten záhadný
obchodník kvůli, kterému vážili takovou cestu, by se měl zachvíly dostavit.
Najednou se ode
dveří ozvalo „Zdravím vás přátelé.“ Sedl si k elfům a počká až mu hospodský donese pivo.
„Asi se divíte proč jsem tady, ale brzy se vše dozvíte. Jak dobře víte, od té doby co jste mi
doručili dopis, tak mé obchody začali vzkvétat. Jistě taktéž víte, že jsem si postavil menší tvrz a
pronajal loď, s níž obchoduji po moři se západní provincií trpaslíků. Bohužel lidé nejsou dobří a mě
se v poslední době začalo ztrácet mnoho kusů vzácného zboží. Vím kdo to dělá, ale nemám možnost jak
se k dotyčnému dostat, potrestat ho a myslím, že ho i znáte. Je to mocný Dark Elf. Věřím teď jenom
vám. Tedy rovnou k věci Potřeboval bych, aby jste se nenápadně vkradli do jeho pevnosti jako nový
rekruti a zjistili proč mi ty věci zcizil. Oči byste měli na stopkách a zjistili byste k jakým
rituálům ty věci využívá. Jakmile se vrátíte, oznámíte mi co Dark Elf zamýšlí a z vaší pomocí bychom
ho mohli porazit. Ale pozor přátelé, nábor nových rekrutů pro Dark Elfa je již dnes v šest hodin ve
městě Nekromantů, ležícím na druhém konci východní říše. Buďte tam. Věřím vám.“ Hodí po elfech
důvěřivý pohled, dopije pivo a odejde. Hned jak tajemný obchodník odešel, se začali bratři
Pretoriáni připravovat na misi do pevnosti mocného Dark Elfa. Ale najednou je zastaví hospodskýu
dveří a pravil jim, že je nenechá jen tak odejít staré přátele, ať chvíly počkají. Po chvíly přiběhl
hospodský oblečený ve své staré elitní barbarské zbroji a říkal svým přátelům, že až teď se může
vyrazit. Když se družina Pretoriánů dostala až do města Nekromantů, již neměla problém se dostat k
rekrutům Dark Elfa díky svým schopnostem.
Po dni čekání v kasárnách se družná nových rekrutů
konečně vydala do pevnosti Dark Elfa. Avšak šermíř, který je vedl, nezamířil do pevnosti přes hory,
ale přes tajemný portál a to pretoriány docela udivilo, ale již věděli až později půjdou zabít toho
tyrana, dostanou se do jeho nedobytného sídla bez boje. V pevnosti se velice rychle pretoriáni
rozkoukali, ale stále nemohli najít nic co by potřeboval Dark Elf ke svým rituálům, až náhle
najednou šestý den v pevnosti toho mocného vladaře našli ztracený plášť mocného válečníka řádu
černých rytířů. Tvrdilo se, že jeho plášť má kouzelnou moc a dodává mu na neuvěřitelné síle a
bojovnosti. A protože byl plášť černý, stejně jako pláty jeho brnění a jeho přilbice, nepřátelé mu
říkali Černý rytíř a báli se jej, jako se sluneční paprsek bojí tmy nebo jako se stvoření temnot
děsí slunečního žáru. Stejně jako mnoho ostatních, nebyl však tento muž nesmrtelný. A tak se jednou
stalo, že když vedl zase hrdě vojsko do boje, šipka z nepřátelské kuše, která velkou silou prorazila
pancíř jeho zbroje, ukončila náhle jeho pozemské bytí. Ona bitva tehdy dopadla poprvé po dlouhé době
vítězně ve prospěch nepřítele. Po bitvě hledali vojáci mrtvé tělo svého velitele, ale nenalezli jej.
Tvrdí se, že obyvatelé nedaleké lesní osady našli na bojišti ležet Černého rytíře a odvezli jej do
své vísky. Již více se o tomto mocném plášti nevědělo a všichni si mysleli, že toho dne mocný plášť
ze světa zmizel až do této doby.
Pretoriáni si ihned uvědomili, že mocný Dark Elf má své cíle
ohledně ztraceného pláště. Po pár dnech zjistili, že pomocí pláště chce na zemi nastolit věčnou
temnotu, ale to pretoriáni za žádných okolností nemohli dovolit.
Příprava byla náročná a obtížná,
ale nakonec byla zdařilá. Armáda pretoriánů však neměla sílu čelit legiím Dark Elfa, ale pretoriáni
měli starého známého obchodníka jemuž dlužili ještě několik informací ohledně jeho ztracených
artefaktů.
Tedy vydali se k jeho tvrzi Brinel. Tam našli pohoštění a podporu toho obchodníka,
který byl o všem přesvědčen, ale neměl důkaz. Již ho měl a mohl se vydat do pevnosti mocného Dark
Elfa. Podpořil tedy pretoriánské vojsko a to se konečně mohlo vydat na cestu, která díky magickému
portálu netrvala až tak dlouho. Když vojsku k portálu chyběl už jen kousíček cesty, co by malý hobit
dohodil, se najednou stala podivná věc. Začal foukat mrazivý severní vítr a obloha se prostřela do
temnéh šatu a uprostřed toho šatu se vznášel obrys hlavy mocného Dark Elfa, který asi nechtěl svou
zemi vydat jen tak lacino. O pár okamžiků později se na hlavy a ramena vojska začnou pozvolna snášet
obrovské kroupy. Obloha už dokonale potemněla, když slunce zmizelo kdesi za obrovským půdorysem holé
lebky Dark Elfa. Tak rychle se počasí změnilo díky obrovské moci toho temného elfa. Ale i přesto
postupují dále nehostinnou krajinou a portál jakoby se vůbec nepřibližoval. Naopak. Jakoby se
vzdálenost mezi portálem a vojskem každým dalším krokem zvětšovala. Obrovské kroupy se změnili v
neprostupnou vichřici a díky tomu nikdo nevidí na krok dále než na pár sáhů. Marné jsou snahy
vyhnout se vychřici ničící celé vojsko. Po dlouhé době konečně pretoriáni stanuli u první magické
věže portálu. Bouře řádí stále víc a blesky jsou metány z nebe, jakoby měl přijít konec světa.
Vědomí, že zachvíly uniknou všichni chladu a nepříjemnému dešti Vás okamžitě popožene k cíli Vaší
cesty, k pevnosti mocného vladaře.
Netrvalo dlouho a celé vojsko se objevilo v trůním sále Dark
Elfa. Sál byl obrovský, několik set metrů dlouhý a na samotném vrcholu a konci sálu byl trůn a v něm
seděl nedočkavý Dark Elf, který čekal na velkolepý souboj. V tom začal ten mocný král světa mluvit
ke všem lidem v sále. Poté co temný vladař domluvil, rozhostilo se v sále ticho. Naprosté. Dokonalé.
Ale ne na dlouho. Když si v hlavách urovnali, co se právě dozvěděli, začali spolu pretoriáni
diskutovat, co dělat dál. A v tom promluvil nejvyšší z pretoriánů co měl havrana na rameni:
„Ne... nemyslím si... vlastně... nikdo před námi nebyl tak daleko... a dlouho po nás by
cestu určitě nikdo nenašel. Ale...“ Odmlčí se a upře prázdný pohled na zamyšleného Dark Elfa a
opět se otočí na své přátele:
„Kdybych Vám nebyl schopen pomoct, vůbec bych s Vámi sem
nechodil. Ale takhle... cítím... když Vás vidím... cítím, že to je má povinnost. Kdyby vše, co jsme
vykonali a dokázali, bylo ztraceno...“
V tom najednou vytáhne svůj elfský meč a utne Dark
Elfovi hlavu, toho dne zmizelo ze světa největší zlo. Po Dark Elfovi nastoupili na jeho místo a
vládli světu tak dobře, jak ještě nikdo jiný a pokud nevěříte, můžete se na vlastní kůži přesvědčit,
že tento příběh se odehrává v některých ligách.